MAMINKO, JÁ NECHCI DO ŠKOLY

AUTOR: MARTIN A. ŠTVRTECKÝ

Mezi čtyřmi zdmi visí kříž
Cestu z domu lemují smuteční topoly
K obědu v den pátý sladké hodnoty tříšť
Směnné za stah silice boží
Okolo nohou co poklekaly na hrách
A dětské hračky rozdupaly na prach

V kostele zvoní zvony
Volají věřící k modlitbám
Otcové a učitelky odhazuji cigarety
Peníze prohrály v kartách k ženitbám
Schází se na žákovských zachodech po výuce
Co nespláchla příroda je uměle ovoněno
Před mísou jsme si rovni, kývnou na sebe krátce
Oba mají dětskými zvonky odzvoněno

Dívkám chutná smetana a taky nanuky
Špičku olíznou, zbytek zahodí
Chlapci ocelově tvrdí odchází z života
Špejle je z pevného dřeva
I my budeme drženi
A nebudeme viset za křídla

Na desky škrábu co zbylo z pravopisu
Rozhlížím se po třídě
Jak lékař v chorobopisu
lidských duší
Dvacet tři otočných zad
Ale o tobě nic netuší
Z hračky rvačka
Však máma tě zamaskuje retuší
Do manéže opice spadla
Co s ní, když se včas pomočí?

Ráno mě otec Pavel zval na boží zpověď
Všichni vláčíme hříchů pytel
Neboj se, synu, a pokojně odvěť
Chceš, aby Hospodin znal co jsi psal a viděl?
Jsi jako kámen v zapomenutém lomu
Bůh ti odpustí, kříž zlehkne
A ty se můžeš vrátit do postele.
Nebo domu?